Vybíráme štěně

Všechna rozhodnutí v životě je třeba brát zodpovědně. To platí i pro výběr psa do rodiny.Nejprve je na řadě myšlenka, zda psa, či nějaké jiné zvíře vůbec pořídit. Upěnlivá očička dítěte se slovy: „tatínku já chci psa, a budu se o něj starat… „ nejsou vždy podporou pro to správné rozhodnutí. Jednou se jedná o živého tvora, který má své potřeby ať je venku horko, či mráz. Potřebuje jíst a venčit a taky nějakou péči o „duchovno“. Péče o psa nekončí tím, že ho ráno vyvenčím a dám mu misku se žrádlem a čerstvou vodu. I pejsek potřebuje jistým způsobem „kulturní život“, stejně jako tomu je u lidí.

 
Rozhodnutí se zodpovědností !
Nejprve je třeba odpovědět si na pár základních otázek.
  1. Shodli jsme se všichni doma, že chceme pejska?
  2. Zajistím pejskovi pravidelné venčení?
  3. Zajistím pejskovi žrádlo dvakrát denně?
  4. Když to bude nevyhnutelné, mám někoho, kdo se mi o pejska postará?
  5. Bude mít pejsek dostatek vody po celý den, když s ním zrovna nikdo nebude?
  6. Udělám si na něj každý den čas pro jeho „kulturní“ potřeby?
  7. Mám možnost pravidelné veterinární péče, očkování, stříhání drápků, vyčesávání?
  8. Budu pravidelně po pejskovi uklízet „hovínka“ ?
  9. Má pejsek kde bydlet, aby mu nebyla zima?
  10. Jsme všichni zdraví a přítomnost pejska nám nebude vadit ze zdravotních důvodů?
  11. Finanční situace je taková, abychom zvládli další přírůstek do rodiny?

Pokud jste se zamysleli a poctivě odpověděli na všechny otázky kladně, můžete se pustit do výběru možného plemene psa.

Pejska s PP, nebo bez PP 
 
Pejsci bez PP jsou pro pořízení mnohdy méně finančně nákladní, nicméně pokud vaše představy o takovém pejskovi pramení z některé chytré knížky a v ní krásné barevné fotografie, je docela možné, že v dospělosti se tento pejsek nebude podobat tomu z vaší vysněné fotografie ani vzdáleně a jeho povahové vlastnosti budou diametrálně vzdáleny od textu, který je u fotografie uveden. Může mít choroby dědičného charakteru, které se u rodičů neprojevily, nemluvě o agresivitě, případných deformacích a s tím spojených dalších finančních nárocích na jeho pobyt ve vaší rodině. Napadá mě příběh naší rodiny, kdy si pořídili nádherné štěňátko, matka byla černá, otec černý a štěňátko albín, kdy se projevily geny jakéhosi prapředky. S takovým rizikem je nutno počítat.
Další kategorií je nabídka např. v inzerci s textem: prodám pejska bez PP po rodičích s PP. V tomto případě se docela dobře může jednat o nekalé jednání nějakého vychytrálka, jež svým způsobem působí na neznalé lidi jako „sleva“, ale pro poctivé chovatele jako plivnutí do tváře poctivosti. Pokud by rodiče pejska byli s PP a chovatel by chtěl mít štěňátka, tak by měli být uchovněni pro daný chov. Pokud se tak nestalo, pak nepoctivý chovatel prodává nepoctivé zboží. Ale abych nehaněl všechny, existují samozřejmě vyjímky... 
 
 
To bylo docela stručně řečeno, jak to dělají poctivé chovatelské stanice, proto jsou vždy štěňátka s PP dražší, s ohledem na starosti s nimi spojené.m pádem existuje důvod, proč k uchovnění nedošlo. Procedura vedoucí k uchovnění je docela zdlouhavá a ne zrovna levná záležitost. Je třeba mít řádně vydaný PP pro chovného psa, projít bonitací, několika výstavami, provést vyšetření DKK, oči srdce…. A teď to nejlepší: pokud jsou všechny tyto uvedené procedury v pořádku, požádáte svaz (nebo klub) o vydání krycího listu. To je vlastně seznam možných protějšků vašeho chovného psa(feny), se kterými není v žádném příbuzenském vztahu. Je to malinko jako u lidí. Prostě aby nedocházelo k vzájemnému krytí v rodině… Pak si domluvíte rande pro vašeho pejska a může se jít na věc. Někdy to ovšem nevyjde napoprvé.
 
Když to shrneme, pak pejsci s PP, na jednu stranu přináší z počátku větší nároky na finance, na druhou stranu však je jistým způsobem jistota, že z vašeho malinkého štěňátka vyroste to, co vám standard plemene uvádí. Průkaz původu nám říká, že oba rodiče odpovídají standartu exteriérem i povahou, proto je zde jistá záruka, že vývoj jak po stránce duševní tak psychické bude u pejska odpovídat.
 
Jaké plemeno ?
Následuje další etapa výběru je, jaké plemeno by vašim představám vyhovovalo nejlépe. Na to je nejlépe otevřít nějakou chytrou knížku od renomovaného chovatele, nebo se poptat na internetových fórech a najít takového psa, který vyhovuje vašim představám. Zde si dovolím uvést, že osobně bych nedal na doporučení mých kamarádů, neboť mohou být škodolibě zaujatí, popřípadě dohodnuti s vašimi dětmi či partnerem. V této situaci je naprosto nezbytné zapojit svůj lidsky selský rozum a oprostit se od citů a pocitů při pohledu na štěňátka. Pokud by jste nechali vaše city ovlivňovat vaše rozhodování, mohlo by se rychle stát, že budete mít doma brzo deset štěňátek, neboť každé štěňátko je nádherné. Je zcela jasné, že v panelovém bytě nebudete chovat bernardýny, neboť jste jako děti viděli v televizi seriál, kdy bernardýni běhali po celé horské chatě a zamilovali jste se právě do bernardýnů. Osobně si myslím, že do každého prostředí lze vybrat nějaké psí plemeno, které by se přesně hodilo. Je třeba se zamyslet, kde bude pejsek vyrůstat, jestli bude venkovní, nebo jenom jako „gaučový“ mazlíček, nebo psí obranář či hlídač rodinné farmy, jestli bude část dne sám doma, nebo jej chceme jako malou chocholatou kabelku mít vždy sebou. Neexistuje jak jednoznačně říct, jaké plemeno kam patří. Přistupujete-li k tomu zodpovědně, je tato fáze dosti náročná nejen časově, ale taky objemem informací, které musíte srovnat.
 
Pes, nebo fenka ?
A přichází volba nejtěžší. A to hlavně proto, že musíte určit, zda chcete psa, nebo fenu. Pes je většinou dominantnějš, mohutnější, jeho povaha se příliš nemění, proto se i hůře vychovává. Fena je tvárnější, proto je vhodnější na výcvik, je povahově mírnější a proto můžeme očekávat malou změnu její povahy. Hárá zhruba co cca 6-7 měsíců.
 
 
 
Kam pro něj ?
Pokud jste se opravdu rozhodli pro plemeno, které vám nejvíce vyhovuje, je na čase najít, kde pejska koupit. Nedoporučoval bych postup dobrého vojáka Švejka, když sháněl psa nadporučíkovi Lukášovi. Každé FCI plemeno má dnes na svých internetových stránkách chovatelské stanice svého pleme. Popřípadě kontaktujeme jednatele klubu, či přímo poradce chovu. V ideálním případě je vhodné vytipovat 2-3 chovatelské stanice v okolí bydliště, či v dosahu dopravního prostředku. Zjistit si o těchto chovatelských stanicích maximální množství informací, jak o majitelích, tak o chovných psech a jejich úspěších. Osobní návštěva je vždy prospěšná a já ji preferuji. Dozvíte se, v jakých poměrech vaše štěňátko vyrůstá, jak se k nim majitel chová a jaké je pro ně vybudováno zázemí, jak probíhá krmení i odpošinek. To vše může ovlivnit budoucí vývoj vašeho budoucího štěňátka. Nechte si klidně ukázat i PP rodičů štěňátek, a alespoň jednoho z rodičů. Pozor na změny chování u fenky, když se přiblížíte k jejím štěňátkům, tady je příroda dominantní nad výchovou. Když si po návštěvě několika takových stanic budete vybírat, z jaké chovné stanice budete chtít štěňátko, jistě budou hrát velký význam také osobní sympatie a vstřícnost chovatele.